Sborník Medias Res 1-2/2020

V nepříliš šťastných okolnostech celosvětové virové pandemie vám přinášíme první letošní číslo čtvrtletníku Medias res. Snad to ani nebyl úplně záměr, ale i tentokrát, jako již několikrát dříve, se nám sešly od našich autorů texty zabývající se existenční perspektivou lidstva, což je problém, před který nás aktuální problémy staví se zvýšenou intenzitou a hlavně novou optikou.

Vážení čtenáři,

V nepříliš šťastných okolnostech celosvětové virové pandemie vám přinášíme první letošní číslo čtvrtletníku Medias res. Snad to ani nebyl úplně záměr, ale i tentokrát, jako již několikrát dříve, se nám sešly od našich autorů texty zabývající se existenční perspektivou lidstva, což je problém, před který nás aktuální problémy staví se zvýšenou intenzitou a hlavně novou optikou.

V tomto čísle najdete zásadní stať Aleše Valenty o soudobých trendech vývoje německé společnosti, což je zejména v naší geopolitické situaci problematika víc než vážná. Následuje politologická stať o škodách, které páchají různé postmoderní praktiky snažící se nahlodat či dokonce rozbít tradiční společenské vazby, zejména rodinu jako základ celého společenství. Autorem je Petr Hlávka. A trojici vstupních studií uzavírá (v našem čísle již podruhé, což jsme velmi rádi), významný ekonom Pavel Sirůček svou osobitou polemikou s různými módními trendy v myšlení o ekonomii a společnosti.

Oddíl esejů a dalších textů je rovněž obsazen velmi silně. Nad nepříznivou perspektivou se zamýšlí autorská dvojice Jiří Kobza a Tomáš Doležal. O neblahém dědictví pradávného rovnostářství, dnes převlečeného do roucha neomarxismu, referuje Pavel Chrastina. Naše kmenová autorka Stanislava Kučerová se zamýšlí nad tím, kam kráčí česká řeč pod náporem rozmanitých cizorodých prvků a vlivů. A nad obecnou vzdělaností jako oborem s hodně tučným otazníkem zase přemítá Petr Žantovský

Podobně jako již v minulém čísle jsme přinesli jeden dokument z dob poněkud starších, dnes přinášíme úplný unikát: první zveřejnění rozhovoru Yekty Uzunoglu s cestovatelem Jiřím Hanzelkou, který se uskutečnil v dobovém undergroundu, v roce 1978, kdy byli pánové Hanzelka a Zikmund na černé listině. Děkujeme autorovi rozhovoru, tehdy zahraničnímu studentovi na pražské medicíně, že nám tento text poskytl. Zajímavým způsobem totiž dokresluje i dnešní debaty o Blízkém a

Středním východě, zejména o pozici a perspektivách kurdského národa, který marně stovky let usiluje o právo na národní a státní sebeurčení. Dnes, jak víme, je to opět aktuální téma.

Věříme, že obsah tohoto vydání našeho čtvrtletníku vám jako obvykle poskytne nejednu inspiraci k přemýšlení nejen pro nadcházející měsíce, naplněné možná nejedním nečekaným vratem a dilematem. Nicméně optimisticky se s Vámi budeme zase těšit na čtenou u příštího vydání.

Irena Žantovská

šéfredaktorka

Celý sborník ke stažení zde