Medias Res č.11

Vážení čtenáři,

i tentokrát jsme zvolili pro nové vydání našeho čtvrtletníku formu dvojčísla, a to z toho důvodu, že jsme chtěli toto číslo koncipovat - navzdory na první pohled pestré směsi autorů i témat – vlastně tak trochu monotématicky. Spojili jsme se k tomu i s Českou společností pro civilizační studia a spolu s ní jsme do sekce úvodních studií umístili dva texty zabývající se doopravdy civilizačními perspektivami, případně proč a čím jsou ohroženy.

Vážení čtenáři,

i tentokrát jsme zvolili pro nové vydání našeho čtvrtletníku formu dvojčísla, a to z toho důvodu, že jsme chtěli toto číslo koncipovat - navzdory na první pohled pestré směsi autorů i témat – vlastně tak trochu monotématicky. Spojili jsme se k tomu i s Českou společností pro civilizační studia a spolu s ní jsme do sekce úvodních studií umístili dva texty zabývající se doopravdy civilizačními perspektivami, případně proč a čím jsou ohroženy. Autory jsou Alexander Tomský a Jiří Hejlek. Těmto dvěma textům předchází studie Vladimíra Proroka nabízející politologický pohled na otázku statutárních měst jako významných stavebních prvků státu.

Ale i v další sekci zůstaneme naplno na oné civilizační platformě. Stanislava Kučerová ve dvou rozsáhlých esejích předkládá svůj, historickým bádáním podložený pohled na vývoj hodnotových registrů evropské civilizace, a zvláště pak ve vztahu k fenoménu rodiny a dítěte v této hodnotové optice.

Následují dva dokumenty, jeden staršího data. Jan Keller už před sedmi lety přednesl svoji vizi politického, ekonomického a sociálního vývoje světa a my jeho pohled můžeme porovnávat s mezitím nastalou realitou, a možná se i trochu divit autorově časté jasnozřivosti.

A druhým dokumentem je záznam projevu Ivo Strejčka, člena Institutu Václava Klause, který zazněl na odborné konferenci k 30. výročí politické změny v listopadu 1989. Strejček se, v souladu s názvem a náplní celé konference ve svém příspěvku zabývá především trendem ubývání svobod a otázkou, kdo je způsobuje a v jakém zájmu.

A v závěru najdete recenzi Benjamina Kurase na úspěšnou sociologicko-politologickou publikaci Petra Hampla Prolomení hradeb, která se – tak jako víceméně všechny příspěvky v tomto čísle – opět zabývá existenčními perspektivami euroatlantické civilizace.

Věříme, že obsah tohoto obsáhlého vydání našeho čtvrtletníku vám poskytne nejednu inspiraci k přemýšlení nejen pro nadcházející zimní měsíce, po nichž se s Vámi budu zase těšit na čtenou.

Irena Žantovská

šéfredaktorka

Celý časopis zde