Medias Res 3/2017
Vážení čtenáři,
máte před sebou druhé vydání odborného časopisu Medias res letošního roku 2017. Mám pro vás – a samozřejmě i pro nás, kdo tento odborný časopis připravujeme - dobrou zprávu. Podařilo se nám shromáždit několik opravdu zásadních příspěvků, jejichž aktuálnost nám velí vydat ještě nyní, na počátku léta, standardní čtvrtletní číslo.
Vážení čtenáři,
máte před sebou druhé vydání odborného časopisu Medias res letošního roku 2017. V úvodním slově k tomu předchozímu jsem ještě neměla jistotu, zda bude následovat standardní čtvrtletní vydání, nebo opět podzimní dvojčíslo jako v loňském ročníku.
Mám pro vás – a samozřejmě i pro nás, kdo tento odborný časopis připravujeme - dobrou zprávu. Podařilo se nám shromáždit několik opravdu zásadních příspěvků, jejichž aktuálnost nám velí vydat ještě nyní, na počátku léta, standardní čtvrtletní číslo. Popudem k tomu je fakt, že se v průběhu minulých týdnů konalo několik veřejných kolokvií či seminářů, s tématem, které je už dlouho stálým předmětem odborných i laických diskusí, a to je otázka dnešní interpretace pojmů vlastenectví, multikulturalismus, ale také třeba evropanství, či dokonce europeismus, jak to nazývá bývalý český prezident Václav Klaus. Tážeme se, zda tyto pojmy jsou v souladu, či kontradikci, nebo dokonce v antagonistickém rozporu. Ptáme se, zda ty pojmy neztrácejí v této postmoderní relativizující epoše svůj dávno ustálený význam, nebo zda existuje zájem, vyprázdnit ty pojmy, nahradit jejich dosavadní významy nějakými novými, jakkoli efektními, ale de facto bezcennými či dokonce protikladnými, a to účelově. Nebo je prostě zcela odstranit z veřejného diskursu.
Jinými slovy ta otázka zní (opět tradičně, v duchu dávné otázky Ferdinanda Peroutky): Jací jsme? Odpovědi, které se sešly v tomto čísle našeho časopisu, jsou doopravdy rozmanité. Sociolog Petr Sak se už desítky let zabývá zkoumáním životního způsobu, proměn hodnototvorby atd. mladých lidí, epochami pochodujících generací – a dokáže svá poznání zobecnit do užitečného pohledu do zrcadla. Pedagožka a historička Stanislava Kučerová velmi konkrétně kritizuje relativizující teze a dezinterpretace českých dějin, které jen těžko skrývají konkrétní politické zájmy stojící za jejich preceptory. Petr Žantovský a Pavol Janík se účastnili konference na dané téma – vlastenectví a/nebo evropanství, kterou pořádala Unie českých spisovatelů v květnu. Jejich příspěvky zde otiskujeme jako další dva rozmanité hlasy k téže věci. A konečně velmi současným pohledem téma obohacuje Jan Keller prostřednictvím ukázky ze své nové knihy zabývající se proměnou evropského diskursu pod vlivem migračního kataklyzmatu.
Toto ústřední téma dnešního jsme konsekventně doplnili o úvahu Martina Švehly o tom, co může být také u kořenů dnešní krize, totiž deficit veřejné diskuse. Michael Kroh se zabývá otázkou, zda a co dobrého – navzdory různým pochybnostem – může přinést naší současnosti nedávná
změna na postu amerického prezidenta. Nemůže chybět ani recenze – tentokrát se zpravodajský analytik Jan Schneider ohlíží za memoárovou knihou rovněž zpravodajce Vadima Petrova – samozřejmě s přesahem směrem k hodnocení aktuálních, právě prožívaných dějů.
A závěrem smutný žánr – nekrolog. Filmový historik a sociolog Ladislav Volko se za náš všechny symbolicky loučí s prof. Ivanem Stadtruckerem, jednou z nejvýznamnějších postav slovenské televizní tvorby i teorie, který zemřel 26. května letošního roku. Pro náš časopis je velkou poctou, že poslední odborný text, který pan prof. Stadtrucker stačil dokončit, byl určen právě pro Medias res a vyšel v loňském dvojčísle 3-4/2016.
Jako již tradičně věřím, vážení čtenáři, že Vás i toto vydání našeho časopisu zaujme a inspiruje. A stále platí: jsme otevřeni odborným textům z relativně širokého společenskovědního rámce, a proto pokud budete mít zájem o spolupráci, neváhejte nás kontaktovat.
Krásné letní dny Vám přeje
Irena Žantovská
šéfredaktorka
Sborník ke stažení zde