Média a moc

Další, v pořadí již 7. sborník edice Medias res, se vrací obloukem k některým sborníkům předchozím, zejména tomu úplně prvnímu s názvem Médiokracie (vyšel r. 2014 pod ISBN 978-80-87957-00-4). Oba sborníky zkoumají obdobné téma, vztah médií a politické moci. Do jaké míry predikuje konání politických elit následné reakce médií, a naopak nakolik aktivismus médií může ovlivňovat či dokonce reálně ovlivňuje vývoj politický.

Média a moc

Další, v pořadí již 7. sborník edice Medias res, se vrací obloukem k některým sborníkům předchozím, zejména tomu úplně prvnímu s názvem Médiokracie (vyšel r. 2014 pod ISBN 978-80-87957-00-4). Oba sborníky zkoumají obdobné téma, vztah médií a politické moci. Do jaké míry predikuje konání politických elit následné reakce médií, a naopak nakolik aktivismus médií může ovlivňovat či dokonce reálně ovlivňuje vývoj politický.

Vztah médií a moci je dnes o to aktuálnější, že svět se podřídil digitální technologické perspektivě, zrychlila se a velmi se diverzifikovala (a tím též demokratizovala) společenská diskuse. Někdy se to zjednodušeně nazývá zvýšenou politizací veřejnosti. A je to pochopitelné. Čím větší je zklamání veřejnosti, občana, z praktického výkonu politiky, jaký předvádějí současné zejména evropské mocenské elity, o to větší je jeho nedůvěra k médiím, která pouze slouží této moci, aniž by ji kriticky reflektovala a konfrontovala s polemickými postoji a stanovisky. A o to víc roste občanova samostatná snaha svobodně se dozvídat informace, svobodně se k nim vyjadřovat, porovnávat je ze všech možných (dnes už zejména digitálních) zdrojů, a svobodně si pak utvářet vlastní názor, který pak může najít průměr ve voličském rozhodování. To je také hlavní důvod obrovského poklesu obliby tradičních médií - od tiskových po televizní, a naopak až exponenciálního nárůstu sledovanosti zpravodajských a názorových médií na internetu.

To samozřejmě vyvolává protitlaky ze strany jak tradičních médií, ztrácejících informační monopol, tak ze strany politiků, kteří jsou zvyklí na „analogové“ časy monologu a nejsou připraveni či dokonce vůbec schopni a ochotni vstoupit do „digitálních“ časů dialogu. Protože dialog, to je svoboda, monolog, to je totalita.

A právě na toto téma se vyjádřilo několik panelistů na konferenci Média a moc, která se konala 2. března 2017 v Evropském domě v Praze. K jejich příspěvkům jsme (obdobně jako u svrchu zmíněné Médiokracie) připojili tři příspěvky autorů „zvenčí“, jejichž hlas dodává vyznění sborníku pestrost, dynamiku a žádoucí další rozměr.

Celý sborník najdete zde....