Martin Koller: Ohrožení civilizované Evropy
Ohrožení civilizované Evropy
Martin Koller
Ohrožení civilizované Evropy
Současné hrozby můžeme dělit na globální a lokální. Hlavním globálním ohrožením existence lidstva je jeho přemnožení. Přitom výsledkem přemnožení kteréhokoli druhu zemského ekosystému je následná výrazná redukce. Lidstvo se ovšem dlouhodobě odmítá řídit přírodními zákony, které v primitivním období vývoje znemožňovaly přemnožení. Výsledkem jejich popírání je nárůst počtu obyvatel mnoha afrických a asijských zemí na dvoj i více násobek za posledních 20 až 30 let. Dokonce i v zemích stižených dlouhými válkami přibývá obyvatel. Příkladem je Irák. V převážné většině se jedná o islámské země. Jejich přemnožení obyvatelé se snaží stěhovat jinam, protože státy nejsou schopné je uživit. Důsledkem je přetížený ekosystém a hlavně nedostatek energetických zdrojů. Zeměkoule sice uživí 10 i 20 miliard lidí, ale na životní úrovni starověku, možná i horší, a to pouze dočasně.
Z politického hlediska můžeme za druhé hlavní ohrožení lidstva považovat snahu USA o globální monopol moci. Cestou k tomu je především privatizace států a souběžně i jejich likvidace. Základním úkolem státu je ochrana jeho obyvatel, z demokratického hlediska občanské většiny. Poslanci na to skládají slib. Mnoho vyspělých států je národních, což posiluje udržení nezávislosti a prosazování názorů občanské většiny. Hlavním cílem boje o globální monopol moci je proto atomizace odporu a zničení praxí prověřené ochrany občanů státem s následným převzetím moci privátními subjekty. Ukázkový je z tohoto hlediska vývoj na Ukrajině pod vládou tamních oligarchů a jejich fašistických soukromých armád napojených na americké nadnárodní zájmové skupiny. Snahu ovládnout stát jako svoji privátní firmu vidíme i u nás a v dalších zemích. Hlavním krokem při privatizaci státu je převzetí silových složek, konkrétně policie, soudů a armády cestou dosazených ministrů a náměstků, účelových zákonů, matoucí mediální propagandy, korupce a vydírání.
Součástí privatizace státu je privatizace médií. To by nebyl problém v případě, že privatizovaná média se nestanou propagandistickým prostředkem oligarchy snažícího se privatizovat stát. Oligarchizace médií by měla být postavena mimo zákon. Daleko horší je privatizace státních médií, konkrétně ČT ve prospěch oligarchických a protinárodních zájmů. Současně s privatizací médií ve prospěch samozvaných politických a ekonomických elit prosazujících protinárodní zájmy sílí tendence s potlačování svobodného vyjadřování cestou zastrašování a totalitářskému zavádění zákonné cenzury do všech médií.
Jednou z cest prosazení privátního monopolu moci je teorie multikulturalismu. V praxi nikde nic takového neexistovalo. Mnohonárodní státy typu starého Říma, Sovětského svazu, Jugoslávie a dalších se rozsypaly právě na národnostním pnutí. Rovněž v USA přestávají zvládat situaci. Kultura se záměrně zaměňuje s rasou. Jaký je rozdíl v kultuře amerických černochů a bělochů? Reálně se jedná o rasismus zaměřený proti bílým Evropanům a jejich potomkům v Americe. Ti se totiž po staletém drsném vývoji dopracovali k fungující demokracii, sociálnímu systému pro všechny a výraznému podílu občanské většiny na vládě ve svých zemích. Něco takového je v přímém rozporu s privatizací státu a přesunu moci do rukou nepočetné samozvané elity řízené z USA. Proto je zde snaha rozbít etnicko-sociálním inženýrstvím hrdé evropské národy a vytvořit stádo bez vlasti.
Důležitou cestou ke zničení států a národů Evropy je islamizace. Ta je v současnosti účelově spojována s multikulturalismem. Přísun velkého množství rychle přibývajících cizinců, kteří jsou etnicky, nábožensky i jinak zcela odlišní naruší etnický základ států a zároveň je zatíží jak bezpečnostně, tak ekonomicky. Evropa jako ekonomický konkurent USA dále zeslábne. Praxe ukázala, že většina muslimů v Evropě nemá zájem o integraci do evropské komunity a naopak ji chce ovládnout. I druhá a třetí generace muslimských imigrantů je vůči Evropanům v podstatě nepřátelská, mnohdy více, než jejich rodiče. V islámu převažuje stále více
saláfismus a vahábismus, které změnily již tak agresivní vyznání víry v nenávistnou politickou ideologii podobnou německému nacismu. Podle praxí prověřených zkušeností začínají problémy s muslimskými přistěhovalci v době, kdy jejich počet dosáhne 4% populace, a začnou pro sebe prosazovat zvláštní práva. Přitom právo šaría, nedílná součást islámu je v přímém rozporu s evropskými zákony, tak s listinou lidských práv a svobod.
Jednou z cest k efektivnímu zničení evropských národů je boj proti vlastenectví, rodině a kvalitnímu školství, tedy praxí prověřeným základům civilizované společnosti. Přitom vlastenectví je základem státu, který chrání zájmy svých občanů. Rodina je základem funkční společnosti a národa. Školství zajišťuje konkurenceschopnost národa. K uvedeným hodnotám je třeba připočíst úctu ke zkušenostem a praxi, hierarchii ve společnosti danou zásluhami o společnost, úctu k práci a vzdělání. Díky neúctě k osvědčeným principům se Evropa rozpadá.
Zásadním problémem je systémové popírání zákonů a spravedlnosti. Typickým příkladem je právě přístup k migrantům směřujícím z Turecka a Afriky do Evropy. Přestože všichni porušují zákony EU, nejsou za to postihováni. I v rámci EU dochází k neustálým pseudohumanistickým snahám o prosazování práv porušovatelů zákonů a morálky před právy obětí zločinu a civilizované občanské většiny. Přitom se evropské země označují za právní státy. Evropa se stala vedoucím světadílem právě pro svoje zákony založené na spravedlnosti a jejich prosazování. Vědomým výběrovým porušováním zákonů ztrácí Evropa základ pro svoji existenci.
Rizika uvedeného vývoje prohlubuje nikým nevolené byrokraticko-ideologické vedení EU, takzvaní eurokomisaři, kteří místo obhajoby a prosazování zájmů občanské většiny Evropanů prosazují zájmy USA. Obdobná situace je i v řadě zemí EU. Opírají se při tom o lisabonskou smlouvu, která hrubě omezuje suverenitu jednotlivých států a národů, dublinské dohody, které preferují zájmy migrantů vydávajících se za politické uprchlíky a především program Euro Med, který je součástí
lisabonské smlouvy a má umožnit volný pohyb občanů zemí kolem středozemního moře do Evropy. Jedná se minimálně o 150 milionů muslimů.
Generální zkouškou na masovou islamizaci Evropy jsou dohody s Tureckem, které prosazuje bezvízový pohyb svých občanů do EU, aktuálně jako turistů na tři měsíce. Přitom Turecko se již pod vedením prezidenta Erdogana zřeklo svého civilizovaného sekulárního vývoje a směřuje k Saúdské Arábii. Ta je zemí pohrdající lidskými právy a sponzorem globálního islámského terorismu a šíření islámu obecně. V současné době budují Turecko a Saúdská Arábie společnou islámskou armádu. Turecko dokáže především díky pomoci USA vyrábět nejmodernější pozemní výzbroj a raketové systémy, takže představuje reálné vojenské ohrožení pro Evropu.
Jedním z hlavních problémů jsou ekonomické teorie evidentně odtržené od reality. Jejich výsledkem je dlouhodobé chudnutí, chronická hospodářská krize evropských zemí a více než 20 milionů oficiálně nezaměstnaných v zemích EU. Lidí hledajících práci může být reálně až dvojnásobek. Situaci dále zhoršuje čtvrtá průmyslová revoluce, jež sníží v průběhu zhruba 20 až 30 let poptávku po pracovních silách v Evropě až o 40%. Do této situace přicházejí miliony vesměs ekonomicky nepoužitelných migrantů. Spolupráci se zeměmi Afriky a Asie podporují především Německo jako největší exportér v globálním měřítku a Francie závislá na energetice ze severní Afriky. Chronická hospodářská krize je mimo jiné i důsledkem privatizace státu s extrémním růstem cen vody, elektřiny a dalších produktů pro občany nedostatečně chráněné státem. Hospodářskou nestabilitu zvyšuje tisk nekrytých měn a virtuální měny.
Základní chorobnou změnou v evropské a americké ekonomice je orientace do neproduktivní činnosti, označované někdy jako služby, která však může fungovat pouze jako nadstavba produktivní činnosti. Dalším negativním jevem je rostoucí obchod s dluhy, který vytváří stále rozsáhlejší segment ekonomiky. Státy i jednotliví občané jsou
systematicky zadlužováni a mnohdy pracují jen na dluhovou službu a placení úroků z úroků na věčné časy. V praxi podlamuje ekonomickou stabilitu států, ale i životní úroveň a perspektivy konkrétních občanů ve stále větším měřítku. Zadluženost podvazuje ekonomický rozvoj, vede k preferenci takzvaných rychlých a bezpracných zisků a zvyšuje závislost států na nadnárodních institucích zabývajících se dalším zadlužováním. Za nejhorší politicko-finanční instituci lze označit americký mezinárodní měnový fond, který prosazuje standardně protinárodní politiku. Nelze se divit, že ekonomicky úspěšná je nová dílna světa Čína, která dluhy nemá, naopak jí mnohé země dluží díky svým „ekonomům“a dluhovému hospodářství.
Dalším zásadním ohrožením je transatlantická smlouva TTIP, jež je v Evropě výhodná opět pouze pro Německo. Tato smlouva však zásadním způsobem, snižuje ochrannou funkci států ve vztahu k vlastnímu obyvatelstvu. Je dalším krokem na cestě k privatizaci států a monopolu americké moci. Pozitiva z hlediska exportu průmyslových výrobků z Evropy do USA jsou minimální. Naopak možnosti dovozu nekvalitních a proto levnějších amerických potravin a především geneticky modifikovaných potravin je v případě TTIP enormní. Vesměs jsou zdraví škodlivé, zato zvyšují zisky nadnárodních potravinářských koncernů. Povede to k další likvidaci vyspělého evropského zemědělství ničeného direktivami EU a v současnosti sankcemi proti Rusku.
Značnou část evropských států ohrožuje neschopnost zajistit si vlastními silami potraviny, energie a výzbroj. Přitom soběstačnost v uvedených oblastech je z bezpečnostního hlediska a prostého přežití v krizových situacích základem. V EU naopak probíhá dlouhodobý proces likvidace vlastní výroby potravin a vytváření závislosti na zahraničních zdrojích. Podobné je to s energiemi, kdy vidíme neustálou snahu vytvářet závislost na mimoevropských zdrojích z USA a islámských zemí. Propad vývoje a výroby zbrojního průmyslu v zemích EU je nepřehlédnutelný. Část již zcela zmizela, další koupila americká konsorcia. USA v rámci
NATO prosazuje svoji techniku do výzbroje evropských armád, čímž vytváří technologickou a bezpečnostní závoslost.
V neposlední řadě je třeba připomenout odvěké tažení na východ. V Evropě se jím dlouhodobě zabývalo především Německo. V současné době se připravují na válku proti Rusku USA, a to již 100 let. Stále se s pomocí většiny médií pracuje na vytvoření psychózy ohrožení Evropy Ruskem s cílem vytvořit souhlas obyvatelstva k preventivní válce. Vzhledem k tomu, že NATO je několikanásobně silnější a mohlo by počítat i s pomocí ukrajinského režimu a islámské armády, muselo by se Rusko bránit s použitím jaderných zbraní. V takovém případě by nesla hlavní ztráty Evropa.
Rovněž bychom mohli uvést ztrátu ideálů církví. Jestliže papež vybízí k nesmyslnému přijímání migrantů a podporuje multikulturalismus v jeho nejhorší podobě, co si máme myslet o církvích? O českých reprezentantech křesťanství typu pana Halíka, bývalého komunistického kádrováka ani nemluvě. Islám byl vždy nepřítelem křesťanů i agnostiků a v tom se nic nezměnilo. Jak máme věřit církvím, jestliže se nedrží ani vlastních ideálů a historických zkušeností?
Především americká podpora dala vzniknout zločineckým státům. Nejedná se pouze o Saúdskou Arábii a její podporu islámskému terorismu, ale především islámské Kosovo, jehož hlavními vývozními produkty jsou drogy a lidské ledviny. Teroristé z Al Kajdy si tam kupují domy a gangy bojují na ulicích automatickými zbraněmi. Situace v Afghánistánu je horší, než před vítězstvím americké demokracie. Export drog po ní vzrostl o 300%. Výsledkem amerického exportu demokracie a saúdské podpory terorismu je rovněž hororový takzvaný islámský stát. Zločinecké státy se udržují při životě organizovaným zločinem ve spolupráci se státy EU. Dokladem jsou kradená ropa z Iráku, obchod s lidskými orgány zajatců a uprchlíků a samozřejmě obchod s drogami. To vše pomáhá korumpovat evropské politiky i samostatné firmy. Nestačil jsem se dovit, když čestným partnerem pražského knižního veletrhu byla Saúdská Arábie.
Zásadním ohrožením je posilování pozice organizovaného zločinu v Evropě. Jedná se především o mnohamiliardový obchod s drogami, který je zároveň ekonomickou základnou mezinárodního terorismu, aktuálně až na zanedbatelné výjimky islámského. Terorismus ostatně není nic jiného, než jedna z forem organizovaného zločinu propojujícího ekonomické a politické zájmy. Dále můžeme mluvit o rozsáhlé ilegální výrobě lihovin a tabákových výrobků, ve druhém případě aktuálně z Ukrajiny. To vše nejen poškozuje ekonomiku napadené země nárůstem nákladů na stíhání a léčení narkomafie a jejích obětí, ale rovněž přímé ekonomické ztráty z daní. Nebezpečným důsledkem je korupce politiků, médií a pracovníků státní správy, což ohrožuje samotné základy evropské demokracie. Krupce politiků jako forma organizovaného zločinu, ať již ze strany různých zájmových lobbystů, tak organizovaného zločinu představuje vážný faktor z hlediska vnitřní i vnější bezpečnosti každého státu. Korupce je mnohdy spojena právě s privatizací a oligarchizací států.
Opravdovým zlem jsou politické neziskové organizace, které se mnohdy tváří jako humanitární. Nejde jen o poměrně známou špionážní činnost ve prospěch americké CIA, ale například zakladatelem organizace Lékaři bez hranic je Bernard Kouchner, obchodník s lidskými orgány, který začal působit na Balkáně za tamních občanských válek a intervence NATO. Tehdy tam rozkvetl obchod s oběťmi islámských teroristů, především z kosovské CK. V současné době působí Kouchner na stále chudnoucí Ukrajině. Neziskovky u nás dostávají z naší státní pokladny, USA, EU a Saúdské Arábie celkem 8,5 miliardy korun v přepočtu a pravděpodobně i další neoficiální podporu. Politické neziskovky navíc prosazují zájmy a zvýhodňování menšin všeho druhu oproti občanské většině, čímž popírají základ demokracie, který je založen na většinovém výsledku při hlasování.
Typicky evropským produktem euromarxistů označovaných také jako kaviároví levičáci a jejich pseudokřesťanských spojenců v Bruselu je dobro za každou cenu. Jeho typickým příkladem není jen všeobjímající
a nakomandovaná totalitní láska každého ke každému, ale rovněž totalitní ekologie. Ta se z původní ochrany životního prostředí stala agresivním bussinesem, počínaje solárními elektrárnami. Ekonomicky neefektivní programy dramaticky zvyšují ceny elektrické energie pro domácnosti a podvazují konkurenceschopnost výrobních odvětví. To samozřejmě vyhovuje těm, kteří na tom bohatnou a rovněž těm, kteří potřebují oslabit Evropu s cílem její kolonizace.
Mnoho občanů si pod tlakem mediální propagandy neuvědomuje, že dokladem evropské totality je snaha o odzbrojení občanů. Je zajímavé, že o něco takového se zoufale snaží i současný americký prezident a jeho společníci. Je to porušení práva občana na sebeobranu a skupinovou obranu v době dlouhodobě vysoké kriminality a rostoucího ohrožení agresivní islamizací. Je to rovněž doklad strachu samozvaných elit z vlastních občanů, protože si uvědomují dopady své negativní politiky na občanskou většinu.
Na závěr můžeme zmínit organizované ekonomické parazitování jako jednu z forem jednostranného evropského dobra za každou cenu. Jedná se nejen o běžné zneužívání sociálního systému občany konkrétní země, ale především etnicky odlišnými přistěhovalci. Pro různé neziskové organizace je to obrovský obchod, přičemž pohltí většinu peněz určených na humanitární práci pro svoje vedení a zaměstnance. Státní peníze, které by mohli rozdělovat státní zaměstnanci, kteří za takovou práci berou plat, jsou mnohdy doslova filtrovány přes neziskovky, které si značnou část z nich nechávají. Tím je vytvářena umělá zaměstnanost jinak nepoužitelných osob a zároveň zatěžován sociální systém. Podpory se dostává těm, kteří nic nevytvořili a pro ty, kteří sociální systém vybudovali, především důchodce, zbývá nespravedlivě málo.
Jsou záměrně porušovány odvěké a osvědčené společenské principy ve vztahu mezi povinností a právy, mezi zásluhovostí a hodnocením a elementární spravedlností a nespravedlností. Do popředí se dostávají mediální perverzity, kdy dochází k podpoře nacismu a fašismu na Ukrajině
a v Pobaltí ze strany EU, skrytě antisemitského tažení proti Izraeli a tím podpoře palestinských islámských teroristů, opět ze strany EU a u nás posloucháme výklady evropských hodnot zkrachovalým pornohercem, případně komunistickým kádrovákem coby křesťanským moralistou a v neposlední řadě vidíme neustávající nenávistná mediální kampaň proti prezidentovi a statutárnímu vrchnímu veliteli ozbrojených sil zvolenému v legálním celonárodním referendu, to vše bez reflexe na naší politické scéně. Odborníky nahrazují v unijních státech arogantní a podlézaví diletanti beze studu a cti, jako odraz situace ve vedení EU.
Jedním z důležitých prostředků zachování mocenské pozice samozvaných nadnárodních elit v konkrétních státech, především v naší zemi, je boj proti navrácení moci občanské většině, konkrétně boj oproti celonárodnímu referendu vyjadřujícímu se rozhodujícím a závazným způsobem k důležitým zákonným a mezinárodním aktům. Je k tomu zneužívána mediální propaganda a dokonce i zákony.
Výsledkem všech výše uvedených ohrožení je v Evropě nespravedlivá společnost založená na strachu. Výsledkem rostoucího strachu a systémové nespravedlnosti je ovšem rostoucí nenávist! A jak známo, čím silnější akce, tím silnější reakce, což platí i v politice. Demokracie mnohdy končí v rozkladu, diktatury v krvi. Ale může to být i naopak.